Koupě dalkekohledu a pozorování

Osobní stránky začínajícího astronoma-amatéra Petra Poláčka

Koupě dalekohledu

Dalekohled jsem chtěl koupit již delší dobu, ale pořád jsem neměl představu jaký a také jsem o této oblasti neměl žádné znalosti. Jedné krásné únorové neděle (i když v únoru pro teplomila moc krásné neděle nejsou) jsem se rozhodl, že něco prostě koupím. Sedl jsem k internetu a procházel několi stránek. Nejprve jsem se soustředil na klasické binary. Nechtěl jsem investovat částku převyšující 3 tisíce Kč. Měl jsem už dva kandidáty, když jsem po další chvilce brouzdání zjistil, že ani menší astronomický dalekohled nemusí být výrazně držší. Binary jsem zavrhl a vybral dva kandidáty astronomické. Byly to dalekohledy newtonova typu, konkrétně Bresser Venus a Optisan Star 70076.

Oba měly v podstatě stejné parametry:
Průměr zrcadla 76 mm
Délka objektivu 700 mm
Montáž azimutální
Okuláry SR4mm, H12mm a H20mm
Hledáček 5x24
Přídavný Barlow člen 2x
Převracecí čočka
Hliníkový stojan
Dostupná zvětšení 35x, 60x, 70x, 120x, 175x a 350x

Rozdíl mezi oběma dalekohledy byl hlavně v ceně (a dodavateli). Bresser Venus stál zhruba 4700,-, zatímco Optisan 70076 jen 2900,-. Nechtěl jsem ale udělat nějakou botu a tak jsem se snažil najít na webu porovnání nebo praktičtější informace o těchto dvou "strojích". Bohužel jsem si moc nepomohl, protože o Bresseru se psalo výhradně německy, o Optisanu zase polsky. Moje angličtina tedy nepomohla. Začal jsem procházet naše astro-stránky, až jsem narazil na českou a poměrně slušnou konferenci na webové adrese astroforum.shodam.net. Položil jsem tedy dotaz, který z dalekohledů by mě členové doporučili. Již během chvilky přišlo několik odpovědí. Většina mne spíše od koupě dalekohledu s menším zrcadlem odrazovala, až Algol77 uvedl, že pro začátek by měly postačovat.

Takže nakonec jsem se rozhodl pro Optisan Star 70076. Na rozdíl od Bresseru jej nikdo neznal, což jsem si vyložil tak, že horší snad nebude a může spíše překvapit :-). Druhým a pro mne důležitým argumentem byla nižší cena. I kdyby byly oba úplně na nic, přece jen míň bolí vyhodit 3 tisíce než 5 tisíc. Dalekohled jsem objednal na webu Ostravské firmy Benefit Multimedia (www.benefitm.cz). Přišel v pondělí 16.2.2004. Vlastně on přišel už ve čtvrtek, ale na poště měli vždy odpoledne zavřeno. Zase jsem si tedy po dva dny na poštu od srdce zanadával a v pondělí jsem tam šel hned ráno. Dalekohled jsem zanesl domů a spěchal do práce. Odpoledne jsem jej vybalil, sestavil, seřídil hledáček a šel ven trénovat naháněním letadel. Fotky dalekohledu vidíte níže.

Pozorování

V to pondělí 16.2.2004 večer bylo docela jasno, takže jsem dalekohled hned otestoval. Vzal jsem i dceru Kateřinu. Bude jí 6 let a tak jí o vesmíru semtam vyprávím a zdá se, že jí to docela zajímá. První noc jsme pozorovali výhradně Saturn. Byl úchvatný. Nejjasnější obraz, kdy byl Saturn ale docela malý, byl při 60 násobném zvětšení. Ve 175 násobném zvětšení není úplně ostrý, ale prstenec je mnohem lépe patrný. Největší dostupné zvětšení je 350x a to už se velice těžko ostří. Planeta v něm vypadá asi jako na přiložené ukázce.

Je zde tušitelné i Cassiniho dělení. Nicméně při těchto větších zvětšeních se vlivem zemské rotace planeta dost rychle pohybuje a v okuláru je jen zhruba 15 až 20 vteřin. Je tedy třeba jí "nahánět". Montáž dalekohledu není nejpevnější a tak ještě chvilku trvá, než se po zaměření přestane obraz třepat. Rozhodně ale nákup dalekohledu za ty necelé 3 tisíce stál.

Následujícího dne - v úterý 17.2.04 jsem se večer opět chystal pozorovat, ale po obloze se semtam přehnaly mraky. Takže bylo vždy 5 minut zataženo a pak minutu docela jasno. Navíc byla celkem zima a po hodině se zatáhlo definitivně, takže jsem to musel zbalit. V těch chvilkách jasné oblohy jsem pozoroval Venuši a Mars. Venuše byla docela jasná, jenže na ní nejsou detaily a tak jsem viděl jen svítící kotouček. Mars je zase dost daleko, přes 1.5 astronomické jednotky, takže to byl jen málo jasný kotouček. Saturn ale stále perfektní.

Další dny bylo zataženo a až v pátek 20.2.04 bylo krásně jasno. K pozorování jsme se dostal až po desáté, protože předtím měla dcera vystoupení tanečního kroužku na plese ve vedlejší vsi, takže jsem jí tam vezl a filmoval je. Po návratu jsem nejprve pozoroval krásný Saturn a pak jsem zjistil, že Jupiter je také docela vysoko nad obzorem. Natočil jsem dalekohled na něj. Byl velice jasný - až to bodalo do očí, respektive do oka. Nejlépe byl pozorovatelný ve zvětšení 175x, kdy byly krásně vidět dva středové tmavší pásy v atmosféře planety a také měsíce Callisto, Ganymed, IO a Europa. Ty byly seřazeny spolu s planetou v jedné přímce a nejprve jsem si myslel, že se jedná o nějakou optickou vadu. Až po nahlédnutí do počítače bylo jasné, že to není vada ale měsíce. Opravdu moc hezké, zhruba jako na následujícím obrázku.

Následující dny bylo silně zataženo a sněžilo. Až v úterý 24.2.04 večer kolem půl sedmé se nečekaně vyjasnilo. Zamířil jsem dalekohled nejprve na Saturn. Podařilo se mě pozorovat i jeho měsíc Triton, který měl jasnost 8.1 Mag. Poté jsem poprvé začal pozorovat také Měsíc náš, který se právě "rodil". Bylo osvětleno asi 10 až 15 procent povrchu. 350 násobné zvětšení bylo až nečekaně ostré - viděl jsem nejrůznější detaily. U pólů byl vidět stín vrhaný vyvýšeninami na okolní krajinu. Měl jsem pocit, jako když se dívám z okna vesmírné lodě kroužící kolem měsíce. Opravdu nevšední zážitek.

Vyhlídky do budoucna

S tímto stávajícím dalekohledem bych chtěl zhruba rok vydržet a našetřit na nějaký větší stroj. Uvažuji zatím o newtonu na paralaktické montáži, s průměrem zrcadla 203 až 210 mm a délkou objektivu 1 až 1,2 metru. Další možností je Dobson se zrcadlem zhruba 250mm a víc a objektivem o délce 1.2 až 1.6 metru. Zatím se přikláním více k první možnosti, protože ta je vhodnější jednak na focení díky montáži a je asi také snáze přenosná (převozná). Na druhou stranu Dobson by mohl ukázat slabší objekty a bude asi levnější. Už jsem viděl jednoho kandidáta za zhruba 14 000,-. Na astro-foto se to ale asi nehodí a mě focení celkem láká, uvidíme...

Další pozorování:

Tato sekce bude v rámci možností a času postupně doplňována.

Dne 19.5.2004 jsem pozoroval kometu C/2001 Q4. Této kometě bylo předpovídáno, že dosáhne velké jasnosti a bude pozorovatelná i okem včetně ohonu. Nakonec takové jasnosti moc nedosáhla. Alespoň já jsem neměl možnost pozorovat v době max. jasnosti, ale až o pár dnů později. Přesto jsem polohu zhruba našel, a alespoň jsem tušil, že ten flíčeček co vidím očima by mohla být ona kometa. Jakmile jsem se podíval přes dalekohled, bylo vše jasné. Je to ona. Nešlo ale o nějaký zářící objekt, spíše o takový zjasněný obláček s náznakem ohonu. Pozorování trvalo odhadem 20 minut, pak se kometa ponořila pod stromy, která kryjí západní obzor.

Dne 8.6.2004 proběhl přechod venuše přes sluneční disk. Na tento den jsem si vzal volno a doufal, že bude hezké počasí. Vše vyšlo, volno mě dali, počasí fantastické a ani Venuše nezradila a po ránu kolem půl osmé se na slunci opravdu objevila. Dalekohled jsem měl chráněn slunečním filtrem. Ten vypadá jako list alobalu, propouští ale jen zlomek procenta slunečního světla. Stál zhruba 600,- a když jsem manželce oznámil, že jsem tyto peníze dal z list alobalu 20x30 cm, tvářila se divně :-)
Přechod venuše byl opravdu velice pěkný úkaz a vše bylo navíc obohaceno o několik skvrn, které se ve středové části slunce dali pěkně pozorovat. Závěr přechodu a výstup venuše ze slunečního disku proběhl několik minut po 13. hodině.
Pokusil jsem se úkaz také vyfotografovat prostým držením fotoaparátu v ruce před okulárem. Na ukázku připojuji jeden snímeček samotného přechodu a protože se zůčastnili i obě děti, bylo třeba je také zachytit.

V létě na pozorování moc času a sil nezbylo díky dva měsíce trvajícím stavebním pracem ve dvoře a garáži. Slunce zapadá pozdě a únava zažene člověka do postele dřív, než se pořádně setmí. Na druhou stranu nevzhledné pozadí z rozpraskaných cihel na dvou výše zobrazených fotkách je už minulostí a pro další fotografie je přípraveno mnohem pěknější pozadí. Z pozorování snad jen zmíním perseidy z 11.8.2004. Ty jsem pozoroval čistě okem. Bohužel úplné maximum jsem asi propásl, protože jsem začal až kolem 23. hodiny. I tak jich bylo dost a občas jsem vzal k ruce binar 10x50, který jsem pořídil za 250,- na tržnici u větnamce. Nic moc jsem od něj nečekal, ale poměrně překvapil a používám ho docela často pro prvotní ohledání místa, které chci pozorovat Optisanem. Je v něm pěkně vidět galaxie M31 a slabě také M13, M92 a některé další. Zde je vyfocený:

Poznámky psané při pozorování

Během srpna 2004 jsem také koupil z bazaru notebook Toshiba Satellite 320CDS. Původně čistě jako úložiště fotek, ale jak se později ukázalo, je to výborný pomocník při pozorování. Zejména díky programu Cartes du Ciel doplněným o mnohé databáze hvězd a dalších objektů sehnatelné na webu. Vzhledem k tomu, že jsem si začal psát poznámky i v průběhu pozorování přímo do notebooku, připojuji níže jejich kopii. Začal jsem se také věnovat pozorování oběktů vzdálenějšího vesmíru - galaxie, hvězdokupy atd. Byl jsem překvapen, že je možné je v Optisanu tak docela dobře (za ty peníze) pozorovat.

Pozorované objekty 10.9.2004 od 21:00
M31 ... Dobře nalezitelná, i okem,
M13 ... Dobře viditelná v 60x, ale najít jde i triedrem,
M33 ... Jen velice nepatrné zjasnění v triedru. V optisanu téměř
nepostřehnutelný průhledný flek
M34 ... Velice pěkná hvězdokupa dobře pozorovatelná i jednotlivé hvězdy
V 0:30 konec pozorování

Pozorování 13.9.2004 od 21:OO
Urční limitní hv. velikosti u hvězd kolem polárky - viditelná hvězda 10.7 mag
Další pozorování:
M11 ... V 60x malý chomáček hvězd s jednou dost jasnou
středovou. Poté se od jihu zatahuje.
Konečně nalezena M92. Vypadá jako hvězda s kulovým obláčkem malého průměru.
Pěkné i při 175x. Zhruba ve 22:22 prolétl přesně přes ní vodorovně jasný
objekt - družice nebo meteor?
22:30 ... konec pozorování

Pozorování 14.9.2004 od 21:00
Od jihu jde pomalu oblačnost.
Nalezení hvězdy 10.7 mag u polárky.
Pozorování kupky hvězd v Kasiopei, Pozorování M31 v triedru.
Pokus o nalezení M15 optisanem - nezdařen díky oblačnosti.
Ve 21:45 již zataženo 95 % oblohy, čekám zda se trochu vyjasní.
Ve 22:00 kompletně zataženo, konec.

Pozorování 17.9.2004 od 3:00 ráno
Nalezení hvězdy 11.43 mag u polárky
Nádherně jasná M31 - halo přes celé zorné pole zvětšení 35x
Pozorován po dlouhé době krásný saturn a velice jasná Venuše
Na deepsky objekty jsem dnes neměl štěstí, zato meteorů bylo dnes i v
předchozích dnech poměrně dost.
Konec pozorování v 5:20, začíná pomalu svítat.

Pozorování 17.9.2004 od 21:30
Opětovně pozorovány M31, M13 a M92. Nalezení prvních dvou bez problému, M92 po 5-10 minutách
M11 ... Otevřená hvězdokupa nalezena perfektně napoprvé jak triedrem, tak
Optisanem. V Optisanu pozorována pěkně ve zvětšní 35x a i 60x, kdy už je v
centru patrno několik hvězd.
M15 ... Triedrem nenalezena, ale v optisanu po chvilce ano v 35x
a velice pěkně viditelná také v 60x. Malý jasný kulatý obláček s velmi
jasným středem zhruba odhaduji na 6 mag.
Po 20 minutách hledání nalezena také blízká M2, malá jasná kulička spíše
připomínající mírně rozostřenou hvězdu. Zvětšení 35x.
Nalezeny hvězdokupy M36 a M38.
Nalezena pěkná planetární mlhovina M27 jako jasný chomáček látky bez
výrazného středu (není vidět středová hvězda či něco podobného). V 65x to
dokonce vypadá jako dva chomáčky mírně do sebe zabořené.
Opět létá poměrně dost jasných meteoritů.
Této velmi jasné a vydařené noci bylo pozorování ukončeno v 0:45

Dlaší cíle vhodné k pozorování
Kulové hvězdokupy ... M22, M10, M12
Planetární mlhoviny ... M1, M57
Difuzní mlhoviny ... M42, M8, M16, M17, M20
Galaxie ... M51+NGC5195, M81aM82, NGC3077, NGC 2976, M110
Quasar 3c273

Co je skutečně vidět v dalekohledu?

Pokusím se odpovědět na občasné dotazy příznivců astronomie, kteří se chystají koupit si první dalekohled a ptají se, co je skutečně v tomto dalekohledu za necelé 3 tisíce vidět. Je to v podstatě ukázáno na přiložených obrázcích. Pozor, až na obrázky z přechodu venuše přes slunce to nejsou fotografie, ale jen zhruba odpovídající náhledy toho, co za poměrně dobrých pozorovacích podmínek můžete vidět.

Nutno říct, že každý i amaterský astronom Vám doporučí spíše dalekohled s větším zrcadlem. Já bohužel nemám s většími dalekohledy žádnou zkušennost, ale asi bych Vám doporučil to samé. Máte-li na to dostatek prostředků, neváhejte a vyberte větší zrcadlo. Určitě uvidíte objekty jasněji, snáze se budou hledat atd. Tento dalekohled vyžaduje trochu trpělivosti, než nastavíte optiku tak, abyste viděli maximum. Už jen správně zaostřit bývá na slabších objektech trochu problém a správnou polohu musíte chvilku hledat. Na druhou stranu máte z nalezeného objektu o to větší radost.

Jasné objekty jsou vcelku bez problémů. Například Saturn a Jupiter neleznete poměrně rychle a uvidíte je celkem dobře. Měsíc je plný jasných podrobností - kráterů atd. Na druhou stranu objekty vzdálenějšího vesmíru jsou už složitější cíle. Jejich pozorování vyžaduje trošku cviku. Vidět jdou ale také. Nečekejte však žádné barevné detaily jako je znáte z obrázků v knihách atd. Příklad toho, co můžete vidět tímto dalekohledem ve skutečnosti v kontrastu s tím, co najdete na fotce je tady:

Jedná se o planetární mlhovinu M27 zvanou Činka. Na levém obrázku je ukázka toho, jak asi vypadá okem v dalekohledu za dobrých pozorovacích podmínek. Na pravém obrázku je pak fotka z 8 metrového dalekohledu VLT. Zde je vidět, jaký je to asi rozdíl. Na druhou stranu ale dlužno dodat, že mezi cenou VLT a Optisanu bude rozdíl ještě výraznější :-)

Kontaktní e-mail: petr.polacek(zavináč)quick.cz

Sponzor: Docházka 3000 - docházkový systém k evidenci docházky od BM-Software